titulek   titulek   titulek
   
 
Jméno: Heslo:
menu
 
 
English
S.E.B.U.
 
 
Další
 
 
Portál
 
Návštěvnost
 
Nyní on-line: 21,
přihlášeno: 0.
Partneři
 
Město Kladno
   
Pražské služby, a.s.
   
PALABA
   
GA.M.E.S.NET
   
 
Webmaster
 
   
   

Typy luků

Přímé luky
Ramena přímého luku jsou před napnutím v celé délce rovná. Mění se pouze jejich průřez, tj. od středu ke koncům se zužují. Jsou celkem přesné, ale jen na kratší vzdálenosti.
Některé přírodní národy používají takové luky ještě dnes a jako zbraň je nelze v žádném případě podceňovat. Rovněž u nás se opět rozvíjí střelba z přímých luků v kategorii long-bow (dlouhý luk).
V období vojenského rozmachu této zbraně (cca 1300-1500 n.l.) rostly postupně použité síly nátahu od 70 liber (1 libra = 0,454 kg) zhruba až na 160-170 liber, jak je možné spatřit v případě luků nalezených na potopené lodi Mary Rose. V podstatě jakákoli kultura, která používala luky pro vojenské účely, dospěla po jistém vývoji k podobnému výsledku, tedy luk 100-150 lbs a velmi těžké šípy z tvrdého dřeva. To se týká třeba Číny za kultury Man-chu, tureckých "artilery" luků, tak i feudálního japonska, kde Yumi dosahovala běžně 90 lbs nátahu. Výhoda silných luků spočívá ve schopnosti vystřelit velmi těžký šíp, který díky své hmotnosti a tím pádem i vysoké kinetické energii proráží nepřátelské zbroje.

Reflexní luky
Dalším vývojovým stupněm je luk zvratný neboli reflexní. Je pro něj charakteristické, že při napínání tětivy na luk je třeba konce ramen zvrátit z jejich výrobního tvaru proti směru výstřelu. Konce ramen si však tendenci k návratu do tohoto výrobního tvaru viditelně zachovávají i při napnuté tětivě. Reflexy významně ovlivňují výkon luku i rychlost výstřelu. Výkon reflexního luku je podstatně vyšší, než výkon luku přímého. Luk se ale ve výstřelu chová neklidně a jeho zpětné rázy se přenášejí do střelcovy ruky. Rozkmit ramen má za následek i menší přesnost střelby.
Deflexní luky
Ve snaze odstranit negativní vlivy reflexního luku, byl vytvořen luk hluboký neboli deflexní. Střed luku je vyroben tak, že z něho vycházející ramena se výrazně naklánějí směrem ke střelci a to ještě před napnutím tětivy. Konce ramen jsou opatřeny reflexy, které jsou také u tohoto luku patrné i po napnutí tětivy. Výkon deflexního luku je nižší než u luku reflexního, ale ve výstřelové fázi se chová klidněji a co do přesnosti zásahů je spolehlivější.
nakres3.gif (1205 bytes)
Deflexně - reflexní luky
Jako kombinace luku reflexního a deflexního vznikl luk deflexně-reflexní. Spojuje v sobě velký výkon luku reflexního a značnou přesnost luku deflexního. Střed luku je deflexní, což zajišťuje kvalitu střelby, ramena jsou výrazně reflexní a dodávají šípu velkou počáteční rychlost. Pro své výborné vlastnosti se tento typ luku uplatňuje i v současné závodní lukostřelbě.
Kladkové luky
Tyto luky využívají při ohýbání ramen a tím napínání luku principu kladkostroje. Jsou opatřeny dvěmi kladkami, osazenými na koncích ramen, které mají, podle konstrukce luku a podle potřeb lukostřelců, různé velikosti i tvary. Kladky a tím i ramena, která jsou oproti reflexním lukům mnohem kratší, jsou propojeny napínacími lany, k nimž je připojena tětiva a nebo jsou lana i tětiva z jednoho kusu. Pro použití na závodech, pořádaných podle pravidel FITA, mohou mít kladkové luky výkon max. 60 lbs. Tento výkon je ale i tak velmi velký a při překonávání prvního odporu luku při nátahu je třeba krátkodobě vyvinout značnou sílu. Jakmile se ale do napínání luku zapojí kladky, poklesne postupně, podle typu kladek, potřebná napínací síla o 1/3 až o 2/3. Kladky po svém dotočení způsobí, že další napínání již není v podstatě možné, čímž signalizují ukončení nátahu. Během míření tedy střelec nedrží v tahu plný výkon luku, ale jen jeho část.

Luky mimostředové a středové

Mimostředové - luk je při pohledu po nebo proti směru střelby symetrický. Zakládka může být umístěna jak na levé, tak na pravé straně luku. Šíp z takového luku směřuje u praváků výrazně doleva. K závodní střelbě se tento druh luku nepoužívá, svojí výhodu může mít při výcviku nováčků, neboť ho lze vybavit jak pro leváky, tak pro praváky. Dále se ho ze stejného důvodu dá použít při různých akcích, kde se střelby v rámci zábavy zúčastňují praváci i leváci.

Středové - podélná osa středu luku je nad držadlem vychýlena u praváků vpravo a u leváků vlevo a po cca 25 cm se zase vrací do původní roviny. Tak vzniká na luku tzv."okno". To umožňuje, aby šíp byl hrotem "vyložen" z luku jen tak, jak to vyžaduje správné seřízení tohoto parametru. Středy jsou vyráběny v provedení pro praváky i pro leváky, kterých je v populaci průměrně 12%. Přesto, že nářadí pro leváky není nadbytek, je asi lepší ponechat každému "jeho ruku" a nepředělávat střelce kvůli nářadí a to i s ohledem na tzv. řídící oko. Někdy se ale přesto může stát, že střelec který je pravoruký či levoruký, má řídící oko opačné. To se projeví tím, že nováček "kroutí" hlavu kolem tětivy a z 10 metrů zcela míjí i velkou terčovnici. Pak je třeba zvážit, co bude s ohledem na svěřence výhodnější přestavět. Toto rozhodnutí je ale třeba udělat rychle. Pokud to nejde, je lepší nácvik střelby do doby rozhodnutí zcela přerušit. Přednost by měla ale dostat střelba podle řídícího oka.

Výkon luku

Je dán zejména silou, potřebnou k ohnutí ramen tak, aby bylo dosaženo požadované délky nátahu. Luk pak vloženou pomalou sílu dokáže přeměnit na sílu rychlou, výbušnou, která je usměrněna do jednoho bodu - hrotu šípu.
Síla, potřebná k napnutí luku na 28" ( 71 cm ), je na ramenech vyznačena v librách ( 1 lbs = 0,454 kg). Podle této hodnoty si může každý vybrat tak výkonná ramena, jaká potřebuje pro dostatečný dostřel při náměru, který ještě dovoluje na nejdelší vzdálenosti kvalitní míření. Ve sportovní střelbě podle pravidel FITA se síla luků pohybuje u mužů mezi 38 - 45 lbs, u žen od 30 do 36 lbs. V našem pojetí střelby není tak vysoká hodnota nutná, neboť se střílí zpravidla na kratší vzdálenosti (do 30 m), zatímco střelci FITA střílí na 70 až 90 m.
V praxi je však výběr zcela individuální a vychází z tělesných proporcí a fyzické síly. Střelec s delším nátahem získává u stejného luku vyšší výkon než střelec s nátahem kratším. V poslední době se stále více uplatňuje zásada, že každý střelec by měl mít luk jen tak "těžký", jak pro svůj výkon nezbytně potřebuje. Přílišná námaha při napínání luku se časem projevuje chybami ve střeleckém stylu a u mladých střelců, kteří jsou ještě v tělesném vývoji, může dojít k nežádoucímu přetěžování postavy. Proto je třeba zejména při výcviku používat lehčí luky a zatížení zvyšovat postupně, s ohledem na potřebu dostřelit větší vzdálenost.

Typy luků (přímý, reflexně-deflexní, kladkový)

Sestavil Stanislav Rataj

Prameny: www stránky J.Dřízala, kniha Lukostřelba od A do Z, diskuse na serveru www.scherm.cz